závěť
§ 476 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů
Závěť (též testament nebo poslední vůle) je dokument pořízený zůstavitelem obvykle za účelem posmrtného rozdělení jeho majetku. V České republice problematiku závěti upravuje § 476 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.
Závěť musí obsahovat datum (den, měsíc a rok) podepsání, jinak je neplatná. V případě existence více závětí platí ta, která byla sepsána jako poslední. Společná závěť více zůstavitelů je neplatná.
K výhodám závěti sepsané notářským zápisem patří její právní bezvadnost. Pokud Vám notář sepíše závěť lze předpokládat, že bude právně bezchybná a tudíž nastanou takové právní následky, které ten kdo zanechal závěť zamýšlel. K další významné výhodě zajisté patří, že pokud je závěť sepsaná notářským zápisem, tak je uložena v tzv. centrální evidenci závětí u Notářské komory ČR, která je přístupná pro každého notáře v ČR a tudíž je zde 100% záruka, že závěť bude v případě úmrtí zůstavitele nalezena.
Co je k tomu potřeba:
- dokumenty dokazující vlastnictví předmětu závěti zůstavitelem
- jméno, příjmení, datum narození dětí, manželky a ostatních případných dědiců
právní služby
-
pro občany
pro právnické osoby
• ověřování listin a podpisů
• dědictví
• závěť
• vydědění
• kupní smlouvy
• darovací smlouvy
• smlouvy o zřízení věcného břemene
• smlouvy o smlouvách budoucích
• zástavní smlouvy
• notářské úschovy
• společné jmění manželů, předmanželské smlouvy
• notářský zápis se svolením k vykonatelnosti
• věřejné výpisy z katastru nemovitostí a obchodního rejstříku
• protestace směnek
• další osvědčování právně významných skutečností a prohlášení